26. - 28. ledna - Člověk a příroda

Lednové Fluonoci se účastnilo 30 účastníků. V pátek proběhly 2 přednášky. První od Daniela Frynty na téma Evoluce jazyků a druhá od Zdeňka Janovského na téma Rostliny v krajině. Sobotní exkurse se rozdělila na dvě skupiny. Jedna část účastníků směřovala na netopýry do Alkazaru, druhá část na přednášky akce Pokroky v biologii na Albertov. Obě skupiny se opět k večeru sešly na Albertovo promítání o Malajsii a Singapuru. Nedělní program začínal přednáškou Majdy Gajdošové O užitečnosti parazitů, následovala přednáška Tomáše Grima s tématem Město jako nový typ ekosystému. Po obědě proběhla poslední přednáška od Petra Pokorného o Vývoji krajiny a přírody v holocénu. Pokud si chcete pročíst podrobnější zápis z akce, rozhodně nevynechejte reportáž od Apoleny Zounarové.


První Fluorescenční noc roku 2018 byla zahájena mírně humanitně laděnou přednáškou doc. Daniela Frynty o vývoji jazyků. Kromě nového vědění o jazycích a mnohých nečekaných souvislostí, jsme si z přednášky odnesli i praktická fakta, například že máme dělat to, co už někdo objevil. Vzhledem k prostoročasové charakteristice akce byla její signifikantní část ovlivněna kulturním fenoménem známým jako „volba prezidenta“, ale do toho nebudu zabrušovat, abych z toho nemusela složitě vybrušovat. Po přednášce a krátké seanci u přílohy k piškotům (pečeného kuřete), následovala organizační část pátečního programu a seznamování, kterému předcházela velmi vyvedená scénka s Horstem Fuchsem a naším superhrdinou pro následujících pět let. Smyčák si s sebou přivedl psa, který bohužel ne vždy sdílel naše nadšení z fluonočních fenoménů, což dával najevo hlasitým kňučením. Po večeři jsme si poslechli přednášku Zdeňka Janovského s názvem Krajina očima rostliny. Dle jeho slov „pohádka o čertkusu“ se protáhla natolik, že bylo nutné udělat přestávku. Tato přednáška se na FN objevila už podruhé, tentokrát obohacena o matematickou složku, naši pozornost ale upoutala především zdařilá animace zoochorie.

V sobotu ráno jsme vyrazili do Botičské, abychom ovlivnili tamější poměr hlasů ve prospěch námi preferovaného kandidáta. Poté bylo na výběr mezi dvěma verzemi programu. Primárním programem byl přesun vlakem k lomu Alkazar v Českém krasu, kde bylo možno pozorovati netopýry, můry, roztomilé houby rodu Cordyceps a další jeskynní objekty. Alternativou byla návštěva přednášek v rámci kurzu Pokroky v biologii. Během dne jsme si vyslechli přednášky prof. Jana Černého o buněčném jedení, pití, trávení a vylučování a o autofágii a přednášku Ladislava Merty o buněčném katabolismu. Od dvou hodin pracovní morálka některých posluchačů mírně upadla, neboť došlo k uzavření volebních místností a započalo sčítání hlasů. Po návratu na fakultu nás čekalo Albertovo promítání fotek z Malajsie, které bylo rušeno kňučením Smyčákova štěkanátku a Matyášovým: „Objednal si někdo kebab?“ V návaznosti na stížnosti na včerejší absenci hudební exprese byla dnes tato přítomna v hojné míře. Krátce po půlnoci jsme se tradičně vydali na ideologický nákup, jelikož bylo záhodno rozšířiti nabídku prediva na predivním stole.

Nedělní program začínal přednáškou Majdy Gajdošové o parazitech a jejich významu pro člověka. Následovala velmi očekávaná přednáška prof. Tomáše Grima, který k nám přicestoval až z dalekého Moravistánu, o ptácích ve městech. Po zpredování uspokojivého množství pizzy nás čekala přednáška doc. Petra Pokorného o krajině v holocénu, která zároveň zakončovala oficiální program FN. Poté jsme jako vždy svedli vítězný boj s entropií a přesunuli se do finálního stádia neformální diskuze s koncem kdesi v neurčitu, kterou její účastníci postupně opouštěli, aby se zavčasu dopravili do svých domovů.




Další fotografie naleznete zde: odkaz na rajče


9. - 11. března - Smysly

I tato, již v pořadí 42. Fluorescenční noc byla jedinečná. Zúčastnilo se jí 30 účastníků a tématem byly smysly. Jako první přednášku jsme si mohli poslechnout Pavla Němce, který pověděl něco o magnetorecepci. Hned po něm následovala přednáška Lukáše Falteiska o smyslech bakterií. V sobotu proběhla již tradiční exkurse, tentokrát zamířila na Vinařickou horu. Večer proběhlo promítání z fotek z Panamy od Zbojníka. První nedělní přednášku měl Stanislav Vosolsobě o vnímání u rostlin, následovala přednáška Zuzany Musilové o zraku hlubokomořských ryb a jako poslední proběhla přednáška Kristýny Minářové o smyslech u člověka. Pokud se chcete dozvědět podrobnější informace o průběhu akce, přečtěte si reportáž od Jitky Mrozkové.


Devátého až jedenáctého března 2018 bylo všem nenápadně odpovězeno na tíživou otázku po smyslu života a sice Fluonocí s příznačným pořadovým číslem 42. Vše započalo přednáškou od Pavla Němce o magnetorecepci, při níž jsme se dozvěděli mimo jiné, že ptáci dle magnetického pole Země nepoznají, jestli letí na sever nebo na jih, ale rozeznají východ od západu a že by bohužel nestačilo je otočit o 180°, protože si ještě k tomu kalibrují svoji orientaci podle Slunce. (Takže zhasněte prosím, jdeme mást ptáky!) A také velmi inspirativní mi přišla řeč o vědci, který rád ostatním vyvrací jejich výzkumné závěry, ideální když se chcete stát slavným, ale zároveň nechcete, aby vás měli lidi příliš rádi. Další smyslná přednáška pojednávala o vnímání bakterií, jejichž největší problém (a výhodu) nám ozřejmil Lukáš Falteisek. Jádro pudla spočívá v tom, že jsou malé a tudíž nemají takový rozhled jako jiné organismy, ale ony jsou šikovné a poradí si s pomocí kaskády chemických reakcí. Po zajímavých přednáškách následovalo představení beze smyslu – semiabsurdní drama Věc, jeho děj nechci spoilerovat, povídejte se radši sami. (video pod textem) Následovalo představování přítomných a vyhlašování nejlepších selekčních odpovědí. Obě aktivity neprobíhaly v posvátné místnosti 108, jak je zvykem, nýbrž jsme se kvůli celkové rekonstrukci přesunuli do učebny fotochemie společně s óóó fluorescenčním mikroskopem, takže se naše večerní exprimace přesunula sem.

Sobotní ráno jsme si užili chůzí na vlakovou zastávku a následným dospáváním ve vlaku až do stanice Kladno-Dubí a vydali jsme se na Vinařskou horu, cestou jsme potkali celé spektrum myyyyšiček od uschlých mrkví přes skelnatku, velehejno bledulí, kalorku kopřivovou, drabčíka až po křídlatku. Také jsme se zastavili u postarší vrby, u které bylo poznat, že byla zasazena jakožto velikonoční pomlázka a jelikož byla dobře ořezaná, tak nám přišlo velmi ideologické u ní falešně zazpívat „Nechte stromy hnít“. Při návratu nás přivítala hora krabic od pizzy, která se ale bohužel brzy metamorfovala na hromady prázdných krabic od pizzy. Na popud Alberta, který byl znepokojen znalostí češtiny některých osob z řad biologů (zdravím Míšu Mikáta a Tondu!), jsme si všichni napsali diktát. Po napsání tohoto pravopisného cvičení započalo promítání fotek z Panamy Zbojníkem, bylo tam plno roztomilých pucíků, bohužel čas od času Albert nevydržel býti trpělivým učitelem a jelikož se rozhodl, že bude diktáty opravovat v přednáškové místnosti, tak se co chvíli ozýval hlas promlouvající do duší chybovačů. Naštěstí Zbojníkovi to příliš nevadilo, snad kvůli tomu, že je mu jedno vše kromě cibule, Kláry a malých oranžových, z nichž poslední jmenované byly občas i promítané, tedy nebyl důvod se rozčilovat. Snad jsme Alberta uklidnili tím, že 10 z nás nemělo jedinou chybu a poté následovala spousta lidí, kteří měli chybu jednu (jako například já, protože jsem ignorant ohledně čárek – schválně kolik mi jich bude chybět tentokrát) či podobně malé n chyb. Při noční exprimaci se ke psu Smyčáka pobíhajícímu po chodbách přidal i Vetřelec. Dle toho, že ráno už jsem Vetřelce nepotkala, ale to roztomilé štěně ano, usuzuji, že bychom si na něj měli dávat pozor.

Neděli zahájil Stanislav Vosolsobě přednáškou o vnímání rostlin, při níž byla jako již mnohokrát obdivována schopnost auxinu přizpůsobit se situaci, byl vysvětlen fotoperiodismus a podobné záležitosti, dost se mi líbilo, že byla použita pouze tabule a fix, nikoliv projektor. Následovala přednáška od Zuzany Musilové o roztodivných hlubokomořských rybách a jejich schopnosti vidět, princip by se ve většině případů dal shrnout slovy „jestli máš málo světla, pořiď si větší oko“, samozřejmě nebyla opomenuta vlastní „světýlka“ rybek na zmatení nepřítele. Pauzu mezi přednáškami jsme využili jak na predaci krmiva, tak část z nás i na krátkou prohlídku botanické zahrady. Poslední přednáškou bylo detailní rozebrání lidských smyslů Kristýnou Minářovou, které bohužel museli někteří opustit dříve, nežli opravdu skončilo, neboť Kristýnu zastavit v mluvení je extrémně težké a autobusy či vlaky bohužel nečekají na konce přednášek.



Další fotografie naleznete zde: odkaz na rajče


11. - 13. května - Metabolismus

Téma 43. Fluorescenční noci bylo stejné jako letošní biologické olympiády a sice Metabolismus. Zúčastnilo se jí 30 účastníků. V pátek přednášely Lenka Libusová o buněčném metabolismu a Martina Pichrtová o fotosyntéze protist. Sobotu jsme strávili exkurzí směr Srbsko, nemuseli jsme však mít ani pasy, neboť jsme se vypravili do Českého krasu. Neděli zahájila přednáška od prof. Ivana Čepičky - Život bez mitochondrie, směle se pokračovalo přednáškou Lukáše Falteiska o metabolismu protist a celá Fluonoc byla zakončena matematickým rozebráním metabolické teorie Jirkou Hadravou. Podrobnosti se dozvíte v následující reportáži od Vítka Procházky.


Vzhledem k dopravní nehodě byl můj příjezd poněkud komplikovaný, nakonec jsem se ale (díky tomu, že jsem netradičně využil krtka) na fakultu dostal před 15. hodinou. Ještěže tak - tuto Fluonoc zahajovala přednáška Lenky Libusové, kterou jsem si opravdu nechtěl nechat ujít. Přednáška byla věnována buněčnému metabolismu; přednášející se snažila biochemické, pro mnohé nesympatické téma podat stravitelně a musím uznat, že se jí to dařilo, i když sám bych nebyl proti nezjednodušené variantě. Další přednáška se týkala fotosyntézy protist. Po přednáškách následovalo představování, již tradičně doprovázené googlením obrázků spojených s danou osobou (často dehonestujících), přičemž výsledky hledání se zobrazovaly na velkém monitoru. Představování proběhlo v praktiku 108, které se tak po dlouhé době rekonstrukce konečně opět otevřelo fluonočníkům. K zakázu predace ve stoosmě se ovšem přidal i zákaz dormance, a tak byla jako exprimační místnost určena učebna 111, zatímco stoosma zůstala po většinu Fluonoci tichá, obsazená jen mikroskopujícími. Kromě zákazu přibyly ale i mikroskopy - nyní jich tam je 11 (z toho 1 je velký) a ze všech lze stahovat fotografie do mobilu.

Večer už nebyl plánován další program, probíhalo volné mikroskopování a exprese. Po fakultě se ale začaly objevovat papírky s obrázky vztahujícími se k ideologické nákupní písni a nesmyslným textem. Zřejmě nějaká šifra. Vzhledem k tomu, že se kolem ní brzy seběhlo stádo nadšenců, jsem se řešení šifry příliš neúčastnil, akorát jsem pomáhal hledat papírky. Po rozluštění nás šifra dovedla do hlubokého suterénu Viničné, kde jsme nalezli hromadu čokolád, dvě nekachny, figurku luskouna (odkazující na nedávné jarní Arachne, kde v noční hře vystupovali lidožraví luskouni trpící toxoplazmózou) a vzkaz, že se tam máme vrátit další noci ve 23 hodin. Predivo bylo odneseno k predivnímu stolu; několik účastníků se vracelo výtahem a přitom exprimovalo. Poté už probíhala typická Fluorescenční noc s hudební expresí, diskusemi u predivního stolu.

V 7.20 nás vzbudila Evča s kytarou. Prvním bodem sobotního programu bylo sledování pořadu Studio Víkend na ČT24, kde byli hosty Tyrkys a Lenka Libusová. Reportáž byla věnována EUSO, kde Tyrkysův tým vybojoval absolutní vítězství. Následně jsme se nasnídali a vyrazili na exkurzi do Českého krasu. Na Wilsonově nádraží jsme za doprovodu zobcových fléten dorazili na nástupiště a nastoupili na vlak směr Beroun. I přes komplikace s jízdenkami jsme se dostali do cíle, do obce Srbsko. Zde a v přilehlé krajině probíhala celý den terénní exkurze. Po obědě se konala soutěž - účastníci byli organizátory rozděleni do čtyřčlenných družstev, poté dostali seznam skupin organismů (některé se opakovaly) a ke každé položce seznamu měli najít zástupce. U rostlin, brouků, blanokřídlých a dvoukřídlých byly vyžadovány čeledi, u ostatních bezobratlých obvykle řády; jako bonus jsme mohli najít i zástupce plazů, ptáků a savců. Většině účastníků během hry došlo, že jsou sami zástupci poslední jmenované třídy, další jmenovali psy kolemjdoucích.

Během další cesty jsme pozorovali mimo jiné okrotici a vstavač nachový. V horkém počasí jsme se vrátili do Srbska a na fakultu, kde nám Míša promítal fotky z výpravy do Kolumbie. V jedenáct hodin se někteří vypravili do suterénu v očekávání pokračování včerejších fenoménů, pro které se během Fluonoci vžil název Onehýta podle jedné ze součástí šifry. Nikde ale nic nebylo. Čekali jsme asi hodinu, během které jsme seznamovali jednu mladší účastnici s problematikou parafyletických a polyfyletických taxonů a jejich reproverze. Okolo půlnoci se nám bezmála přímo před očima začaly objevovat další součásti šifry. Princip byl poměrně jednoduchý: šlo o morseovku, přičemž jednotlivé části se měly seřadit podle toho, jak za sebou vyobrazené jevy následují v ideologické nákupní písni. Některé další části se objevily na nově zřízeném facebookovém profilu Onehýta Víjocok. Rozluštěná zpráva zněla: "Jděte na ideonákup k Vietnamcovi poblíž I. P. Pavlova". Učinili jsme tak. Vyjma konvenčních hesel jsme nyní také provolávali slávu Onehýtě. Onehýta byla i na seznamu; Vietnamec nám na tento dotaz nabídl plyšového zeleného leguána a ani ho nechtěl zaplatit. Tento leguán je od té doby nazýván Onehýta.

Neděle byla jako vždy nabitá přednáškami. První ranní přednášku měl prof. Ivan Čepička, vedoucí Katedry zoologie. Přednáška nesla název „Život bez mitochondrie“. Další přednášku, měl Lukáš Falteisek na téma Metabolismus prokaryot. Poslední, poněkud matematickou přednášku měl Jirka Hadrava o metabolické teorii. Následovalo oficiální ukončení akce, deentropizace a postupný odjezd účastníků. Ještěže se pozvolna blíží poslední měsíc školního roku nabitý dalšími přírodovědnými akcemi...

Na této Fluonoci byl poněkud atypicky přítomen organizovaný mimoodborný program. Myslím, že byl povedený, doufám, že se něco podobného vyskytne na některé z dalších Fluonocí. Zároveň vznikl prostor pro četné spekulace o tom, kdo je vlastně Onehýta; tato záhada však prozatím zůstává neobjasněna.


Další fotografie naleznete zde: odkaz na rajče


-- Created with help of Lightbox2 --