30. ledna - 2. února - Pohyb

Na ledno-únorovou Fluorescenční noc se přihlásilo 30 účastníků. Ve čtvrtek jsme vyslyšeli přednášky od Lenky Libusové o molekulárních strojích a od Vladimíra Krylova o migraci a vývoji buněk. Další den proběhla exkurze do Srbska a ve večerních hodinách Albetovo promítání Kapska. V sobotu byla pro zúčastněné připravena imunologická a determinační praktika. V neděli pak byl čas využit přednáškami Barči Jelínkové o pohybu rostlin a po ní Radka Lučana o migraci obratlovců. Více o této Fluonoci z pera Elišky Frolové.


První Fluonoc roku 2020 na téma Pohyb začala celkem netradičně, a to již ve čtvrtek, kdy se nadšení studenti středních i vysokých škol dostavili na práh pražské Karlovy Univerzity, aby si mohli užít pololetní prázdniny a následující víkend v ryze biologickém duchu.

Po 15. hodině jsme na fakultě přivítali Lenku Libusovou s přednáškou na téma "Molekulární stroje, především pak motory", mohli bychom se od nich občas inspirovat v jejich aktivitě. Dále následovala přednáška na téma "Migrace buněk během ontogeneze" od Vladimíra Krylova. Přednáška byla vyčerpávající až tak, že i pan docent Krylov si během ní musel akutně odskočit zavolat, ale za to nám to vynahradil dalším vášnivým výkladem, i přes předem určený čas. :) Po té následovalo představování, které nebylo tak dlouhé, jelikož někteří účastníci plánovali dorazit trochu později, nicméně jsme se dozvěděli zajímavosti a další poznatky o určitých účastnících a organizátorech, např. jaký pták má nejhezčí prdelku, a že oblíbený organismus jednoho z účastníků je hovězí. Večer se mikroskopovalo, povídalo o správném použité fluorescenčních mikroskopů a nebo se vedly jiné vášnivé diskuze.

Ráno jsme byli vzbuzeni Tyrkysovým silným hlasem, ale ač jsme se celkem snažili, vlak,kterým jsme se hodlali dostat na exkurzi, nám stihl ujet, tak jsme čekali další hodinu na nádraží, kde nám Fazole dala improvizační přednášku o historické části hlavního nádraží, kde se mnozí ocitli poprvé. Cesta trvala ani ne hodinu (dvoupatrovým vlakem!) a naším cílem bylo Srbsko, nicméně ne "to Srbsko", co byste čekali, ale obec ležící blízko od Karlštejna v okrese Beroun. Naším cílem byl vápencový lom Alkazar, hlavně přezimující netopýři. Ty jsme našli, celkem v hojném počtu, a byli vskutku parádní a tolerantní, protože je četné focení a svícení neznepokojilo a vzbudil se právě jeden z nich. Cestou jsme potkali i pobytové značky bobra evropského a poňuchali jsme si mloka, objekt zájmu mnoha telefonů. Výlet nás celkem zmohl, a tak jsme se cestou zpět ve vlaku rozvalili a pár z nás si i zdřímlo. Po příchodu na Viničnou jsme se účastnili cestovatelské přednášky z Kapska od Alberta, která byla zpestřena sušeným masem a čajem roibosem, typickými pochutinami této země. Dále jsme si pochutnali na skvělé večeři od Matyáše.

Sobota byla striktně praktická, jelikož jsme si měli možnost odurčovat různé druhy stínek a ploštic, pod vedením Vojty a Šimona, a také jsme byli svědky imunologického praktika,připraveného Davidem, a časosběrného dokumentu o fagocytujícím makrofágovi, jistým kandidátem na umělecké ocenění. Večer následovalo vyhlášení Zlaté Ephedry, kterou letos vyhrál Jáchym Zosinčuk, druhá byla Kačka Čermáková a třetí se společnou fotkou umístili Terka Maxerová s Honzou Maternou. Pozdě večer (nebo už ráno?) následoval ideonákup, kde se mimo jiné kuriozity kupoval i coronavirus.

V neděli už se Fluonoc pomalu chýlila ke konci, ale ještě předtím jsme si trochu pospinkali na přednášce od Davida Machače o deskové tektonice, pak se zahýbali na přednášce a videiích o pohybech rostlin od Báry Jelínkové a celou Fluonoc nakonec zakončilo vyprávění o migracích živočichů od Radka Lučana. Poté, nebo i v průběhu,jelikož se přednáška protáhla, odmigrovali také účastníci a celá lednová Fluorescenční noc byla u konce...




Další fotografie naleznete zde: odkaz na Zoneramu

13. - 15. března - Matematika v biologii

Fluonoc byla naplánována účastníci vybráni, pozváni, potvrzeni i natěšeni, když v tu rozhodla vláda o karanténě téměř pro vše, co se pohybuje po dvou nohách. Namísto tradiční Fluorescenční noci tedy začal náhradní koronavir nerozšiřující program. A sice:

Pandemická Fluonoc

Netrpělivě je očekáván report z rukou drahého hraboše Matěje Pokorného. Záznamy můžete najít zde youtube icon

9.– 13. červen - Výjezdní Fluonoc v Lednici

Výjezdní Fluonoc se tento mimořádný rok konala v okolí Lednice a byla oproti předchozím netradiční hned po několika stránkách. Ubytování i stravu jsme si kvůli pandemické situaci zajišťovali sami, nikoliv centrálně, a všudypřítomné roušky nám bohužel stále připomínaly předchozí karanténní opatření a dlouhé období jarního lockdownu, přerušené až začátkem června velmi vítanou a netrpělivě očekávanou výjezdní Fluonocí.

První typická jihomoravská biodiverzita na nás čekala již u vstupu do kempu Apollo v podobě nádherného jednice roháče obecného pochodujícího tam a zpět po předloktí Míši Mikáta. Následně jsme se po rychlé stavbě stanů vydali (i navzdory reproverznímu počasí) na „krátkou“ exkurzi kolem Mlýnského rybníka, během které se nám podařilo spatřit například diviznu brunátnou, kopřivu lužní, roháčka kozlíka, zrzohlávku rudozobou, potápku roháče či racky bělohlavé. A mimo jiné jsme také byli svědky značného inženýrského úsilí entomologické sekce, která se za pomoci sofistikovaného zařízení složeného z kusu provazu, tkaniček od batohu, dvou smýkačkových tyčí a jedné smýkačky, snažila v hustém dešti ulovit vzácnou klopušku Pinalitus coccineus žijící na ochmetu, který se v našem případě nacházel ve výšce cca sedm metrů na větvi dubu nad hladinou Mlýnského rybníka.

Druhý den se celá exkurzní skupina po vražedně brzkém vstávání vydala na autobus do nedaleké Lednice. Z cílové zastávky jsme se (opět navzdory reproverznímu počasí) vydali směrem do lomu v Mušlově. Po krátké exploraci tamějších pískoven (obývaných spektakulárními písečnými pacvrčky Xya variegata, blíže neurčeným bílojetelem a zpola rozloženou srnkou) se celá exkurze vydala zpět směrem k rybníku Nesyt (s krátkou pauzou v relativním suchu pod střechou nakládací rampy firmy Moravia Seeds, jejíž zaměstnanci nám málem omylem poskytli exkurzi po podniku). Několik nejpromrzlejších účastníků se cestou oddělilo a veřejnou dopravou se vrátilo zpět do kempu. Odvážný zbytek výpravy se poté vydal nejdříve na nedaleké slanisko, kde mohl obdivovat například šnečky rodu Valonia, a následně, navzdory vytrvalému dešti, pokračoval za primárním cílem výpravy - ekosystémem vypuštěného dna rybníku Nesyt. Podařilo se nám zde nalézt mimo jiné kuňku obecnou, berušku mravenčí, mysmenu jobovu, kořenokaze modrého či saranči slaništní.

Ve čtvrtek jsme už za příznivějšího počasí vyrazili vlakem do Pouzdřan a poté pěšky směrem k Pouzdřanské stepi, pouze s krátkou odbočkou k výhledu na hnízdiště vlh. Samotná step hýřila emblematickými fenomény jako je například katrán tatarský, blíže neurčená záraza, černýš luční, mochna vzpřímená, pipla osmahlá či kamejka modronachová. Ze zástupců fauny nesmíme opomenout kozlíčka písečného, smrtníka, kobylku ságu nebo též skákavku sosnovou. Po krátké, malebným zvukem Šimonova vysavače doprovázené pauze na oběd a prezentaci nalezených organismů, se celá skupina vydala dále stepí směrem k pouzdřanskému nádraží, opět s krátkými zastávkami určenými k jezení jahod, odpočinku, exploraci, vyrývání lékořice či sezení na stromech. Po návratu do kempu dostali spánkunechtiví účastníci možnost přidat se k noční exkurzi (během níž se chytalo na světlo) či k táboráku.

V pátek měl každý z nás možnost rozhodnout se mezi vrcholovou exkurzí na nejvyšší pálavský vrch Děvín, a exkurzí, jež si vzala za cíl průzkum Milovické obory. Skupina nevrcholová (oborová) se nejdříve zastavila v Josefovských mokřadech a obdivovala zde kvetoucí kosatce a poté pokračovala podél místní silnice až k Milovické stepi, ukázkovému případu komenského koutku, kde příkrá stepní stráň ostře hraničila s pečlivě udržovaným trávníkem místního fotbalového hřiště. O diverzitě posledně jmenovaného místa snad není třeba pojednávat, ovšem na protější stráni bylo k vidění spousta organismů, k nejemblematičtějším patří patrně třemdavy či samice stepníka rudého. Po opuštění stepní stráně se celá naše skupina konečně vydala kolem místní návsi (na které byla naprosto neočekávaně nalezena vzácná (C1) mordovka fialová, záraza parazitující na řebříčku) do konečného cíle výpravy, Milovické obory. Ta byla z botanického hlediska poněkud méně diverzifikovaná (hlavně kvůli častému spásání daňky, mimo spásané plochy rostlo značné množství hlaváčků, štětek či dokonce áron), což nám ale vynahradila diverzita vázaná na trus zmíněných býložravců, a také všudypřítomní cvrčci, které se ale bohužel nepodařilo odchytit. Po návratu do kempu byli opět do brzkých ranních hodin slyšet zpěv a kytara od táboráku, tentokrát navíc obohacené o genocidně-abstraktně-kulturní vložku v podobě Tyrkyse vraždícího mravence ve svém stanu.

Poslední celý den strávený na jižní Moravě jsme se vydali, tentokráte již v neděleném počtu, explorovat do okolí Břeclavi. Trasa našeho pochodu vedla nejprve k zámečku Pohansko (a místním čarodějným kruhům), dále pak okolo pohraničních pevnůstek (takzvaných řopíků) a okolo, tedy spíše (za nezbytné pomoci Míši Mikáta a jeho zahradnických nůžek) skrz PP Františkův rybník a poté přes lesy a štěrkovnu do místní městské části Břeclav-Poštorná, odkud nás, po krátké exploraci místního kostela, dopravil autobus za znovu již deštivého počasí zpět do kempu. Ze spatřených organismů stojí za zmínku například blíže neurčená klejicha, blín, hlenky, ledňáček říční či mnoho rozmanitých druhů vážek. Po návratu se, již tradičně, sedělo a zpívalo u táborového ohně do pozdních noční hodin.

V neděli již neprobíhala žádná organizovaná exkurze, většina účastníků se vydala domů rovnou, část ještě cestou navštívila a znovu proexplorovala některé již zmíněné lokality a část se vydala prozkoumat přilehlý lednický areál a zámek. A takto, brzkým ranním rozchodem a rozloučením v kempu, skončila pátá výjezdní Fluorescenční noc...


4. - 6. září - Světlo

Na zářijovou Fluonoc se přihlásilo 30 účastníků. V pátek byly na pořadu dne následující přednášky: fotorecepce od Pavla Němce a o troglobiontních organismech od Lukáše Falteiska. V sobotu jsme podnikli exkurzi do Rané a v neděli si poslechli přednášky o biorytmech od Lukáše Fiedlera a o hmyzu v inreakci se světlem od Míši Mikáta. Dále již shrnutí z pohledu Daniela Čičovský, org-... totiž účastníka.

Po dlouhé půlroční pause se opět konala presenční forma Fluorescenční noci. Účast byla , jako vždy, hojná ale několik lidí se bohužel na poslední chvíli odhlásilo.Já osobně jsem zde oslavil druhé výročí své první návštěvy na FN.

První přednáška byla poněkud netradiční. Lukáš Faltejsek nás v ní seznámil s orientací a přežitím v podzemních prostorách. Obzvláště zajímavá byla pasáž o pití podzemní vody a přežití v hypoxickém prostředí. Poté následovala přednáška Pavla Němce o fotorecepci, taktéž byla velice přínosná. Tradiční seznamování snad bylo, jako vždy plné vtipných situací. Za zmínku stojí, že jedno z prvních míst v kvalitě odpovědí obsadila jedna z účastnic hned na své první FN. Ač byl tentokrát predivní stůl poněkud oligotrofní, tak po příchodu Matyáše jsme se smrti hladem obávat nemuseli. Večer probíhala debata v místnosti 108, doktor Mikát seznamoval mladší účastníky se zásadními fenomény českého školství, politiky a společnosti.

Brzy ráno nám Tyrkysův hlas oznámil nepříjemnou skutečnost, že je po 4 hodinách opět čas být vzhůru. Před námi byla úmorná cesta přecpaným autobusem z Prahy do Loun a z Loun o něco příjemnější cesta do výchozího bodu naší cesty na vrch Oblík. Původně byla v plánu Raná, ale její zajímavé organismy prý už byly spaseny. Hned první zastávka se konala u betonové návesní nádrže, kde se v anoxickém bahně vyskytovali nítěnky a naprosto zásadní pijavice s dvěma očíčky. Za vesnicí nás upoutal opuštěný plod tykve. Po pár desítkách metrů nás čekala další demonstrace organismů, většinou ze skupiny pancrustacea. Nemuseli jsme jít moc daleko, abychom se dostali na louku plnou orthopter a dalšího hmyzu. Jejich pojmenování a okomentování zabralo snad i více než hodinu. Najednou se za námi objevili Ondra Pelánek, Kuba Černý, Lukáš Fiedler a Mikuláš Řimánek nesoucí…chvíle napětí…několikakilovou tykev. Po krátké oslavě jejich činu nám opět zmizeli ve směru na vrchol Oblíku, udělat si fotografii s jejich úlovkem. Zanedlouho se i entomologicko – botanicko – malakologická skupina dala do pohybu. Na energetickém bodu pod vrcholem čekalo uvítání v podobě hejn rojících se mravenců. Samotný vrchol nás upoutal samozřejmě výhledem do celého Středohoří až k Řípu, ale taky podivným „stožárem“ v němž se nacházela vrcholová kniha. „Neuznávejte parafyletické taxony, 54. fluorescenční noc pod vedením Vojtěcha Brože“. Takto zněl náš vzkaz, který jsme zde pro budoucí generace zanechali. Nebyla by to fluonoční zastávka, kdyby nedošlo na demonstraci organismů. Zde stojí za zmínku endemická saranče Stenobothrus eurasius bohemicus. Cesta dolů spojená s konzumací hrušek debatováním a demonstrováním příjemně uběhla. Zpět jsme se svezli o poznání příjemnějším autobusem, ovšem stále v rouškách. Na Viničné nás čekal Matyáš s gulášem. Po skončení predace byla nachystána dražba velice hodnoté literatury. Nejúspěšnějším titulem se stala kniha profesore Flégra, jejíž cena se vyšplhala nad 400 Kč. Další přednáška, cestovatelská od Ondry Pelánka o Austrálii. Naprosto klíčový okamžik nastal přibližně ve tři čtvrtě na 12, do stoosmy se přiřítil doktor Mikát s papírem a fixem, začal tak pravděpodobně největší ideonákup v historii FN. Došlo však k menší cenzuře, místo Zemanovců Míša zapsal jenom HSNP. Obaleni isotermickou folií a svítícími tyčinkami jsme se vydali zvýšit nějakému šťastnému Vietnamci tržby. Kolemjdoucí policisté si nás prakticky vůbec nevšímali. Zato zbytek občanů byl velice udiven tím, co vidí. Docela by mě zajímalo, kde všude se naše videa fotky objeví. Před branami Viničné nám Míša požehnal věšákem. Pak nastalo porcování tykve. Zásadní problém tkvěl v tom, že z tohoto lehce nezralého plodu nešlo vytvořit nic dobrovolně poživatelného. Zpívání, diskutování a predování skončilo až hodinu po Pí.

Ráno byla přednáška Lukáše Fiedlera výborná. Dále následovala prezentace od Mgr. Michaela Mikáta Ph.D. Po skončení přednášky jsem si chtěl ještě vyfotit nějaký objekt, ale bohužel, fluorescenční mikroskop přestal fungovat…

-- Created with help of Lightbox2 --