Na první Fluonoc nového akademického roku se přihlásilo 36 účastníků. Vzhledem k opatřením proti šíření koronavirové nákazy proběhla akce pouze v jednodenním formátu a v podobě výletu do Botanické zahrady Praha. Navštívili jsme také skleník Fata Morgana, kde proběhla komentovaná prohlídka se zdejším zahradníkem.
Na další Fluonoc tohoto akademického roku se přihlásilo 30 účastníků. Vzhledem k opatřením proběhla tato akce mimo budovu fakulty. Naším útočištěm se tak stala budova ZŠ v Čeperce. Čekala nás přednáška od Jiřího Tyrkyse Janouška na téma buněčné zemědělství. Dále jsme absolvovali výlet do PP Na Plachtě, management lokality Milířský kopec u Vysoké nad Labem a výlet na Kunětickou horu.
Na třetí Fluonoc tohoto akademického roku se přihlásilo 30 účastníků. V pátek jsme měli na programu přednášky od Jirky Hadravy na téma populační ekologie a Martina Medvěda Mareše na téma Buněčné automaty. V sobotu tradičně následovala exkurze tentokrát na Hrabanovskou černavu. Po ní Dan Čičovský pohovořil o krásách ostrova Kréta. V neděli proběhlo proteinové praktikum od Dana Rozbeského a pitva notebooku s Matyášem Zrnovským. Celá Fluonoc byla zakončena přednáškou na téma Evoluční algoritmy od Jana Hadravy. Více o této Fluonoci si můžete přečíst z pera Lídy Houfkové.
Předchozí plánovanou Fluonoc s tématem Matematika bohužel na jaře roku 2020 překazil covidový lockdown. Po dvou letech se ji však k radosti mnohých účastníků povedlo připravit znovu a tentokrát se zdařila i její realizace. Se všemi účastníky jsme se sešli tradičně v pátek před třetí hodinou na Viničné 7, kde na na nás čekaly dvě přednášky: od Jirky Hadravy přednáška na téma populační ekologie a od Martina Medvěda Mareše přednáška s názvem Buněčné automaty. Večer jsme se všichni vzájemně představili a velká část osazenstva do pozdních večerních (až brzkých ranních) hodin mikroskopovala.
Na sobotní exkurzi jsme se vypravili na Hrabanovskou černavu, kde jsme pozorovali organizmy všeho druhu. Viděli a slyšeli jsme rozličné ptactvo (například motáka nebo cvrčilku), suchozemské i vodní bezobratlé, houby i rostliny včetně krásné kvetoucí pižmovky mošusové. Na cestu zpět do Prahy se většina účastníků vydala plná nových znalostí, jejich radost navíc znásobila zmrzlina, na které si pochutnali v závěru exkurze.
V sobotu večer se s námi Dan Čičovský podělil o zážitky z výpravy na ostrov Kréta. Ideonákup tentokrát atmosféru Fluonoci neumocnil, účastníci si však během sobotního večera i následující noci mohli užít hned dvě netradiční aktivity. První z nich byl štafetový pipetovací závod, ve kterém své síly porovnalo několik trojčlenných týmů. Nad ránem (konkrétně přesně v čas, kdy jsme na hodinkách odečetli π hodin a 86,504440784 minut) se část osazenstva vypravila hledat budníčka. Po krátké exkurzi, během které jsme na fakultním dvoře našli všelijakou faunu i flóru (v jezírcích nechyběl ani kopinatec nebo plejtvák), se budníčka podařilo nalézt a dobrodruzi se mohli ještě na pár hodin vrátit do spacáků.
V neděli se účastníci rozdělili na dvě skupiny, ve kterých navštívili proteinové praktikum od Dana Rozbeského a pitvu notebooku s Matyášem Zrnovským. Po obědě se organizátoři rozhodli přezkoušet, jak pečlivě máme nastudovaný řád o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Prověřovací kvíz nejlépe zvládla Julča Vrtková, která byla náležitě odměněna. Všichni účastníci byli poučeni, jak v případě požáru správně transportovat z budovy plynové láhve (s kloboučkem, na vozíku, oknem v prvním patře :)). Dny Matematické fluonoci byly definitivně sečteny po přednášce na téma Evoluční algoritmy od Jana Hadravy a účastníci se unaveni, ale plni zážitků i nabitých vědomostí rozjeli ke svým domovům.
Kvízová otázka: Kolik bylo na Matematické FN účastníků? b + u * d + n * i - c / e - k = 108 b = počet organizátorů u = počet účastníků d = počet členů jednoho týmu v pipetovacím závodě n = počet plynových láhví zajištěných kloboučkem v budově Viničná 7 i = počet ideonákupů c = počet hodin od počátku do konce FN e = počet přednášek a praktik k = počet končetin průměrného organizátora
Sedmá výjezdní Fluorescenční konaná 3.-8. 6. 2022 nás tentokrát zavedla do CHKO Lužické hory. Naši základnou se stala chata Seleška. Sobotní exkurze vedla na rozhledu Hvozd a Hochwaldturm. Navštívili jsme také Babiččin odpočinek a Heřmanický vodopád. Samozřejmě se šlo biologickým tempem, jež dávalo prostor odchycování biodiverzity a její náležité demonstraci. Druhý den jsme navštívili PP U Rozmoklé žáby a Jezevčí vrch, kde opět nechybělo entomologické ani botanické okénko. V pondělí jsme se podívali do Mařenic a zdolali nejvyšší vrchol Lužických hor - Luž (793 m n. m.). Než se fluonočníci nadáli, byla tu poslední exkurze. Tentokrát do Motýlího domu v Jonsdorfu. Zde se účastníci mohli nechat obletovat exotickými motýly všech tvarů a barev. Následující den jsme se se slzou v oku rozloučili a celí nedočkaví začali vyhlížet další Fluonoc.
Na další Fluonoc nového akademického roku se přihlásilo 39 účastníků. V pátek jsme měli na programu přednášky od Vladimíra Soukupa na téma Evoluce vývoje ústní dutiny a dalších asociovaných orgánů obratlovců a Standy Vosolsobě o buněčné signalizaci rostlin. V sobotu tradičně následovala exkurze tentokrát na Zvolskou homoli. Po ní pohovořili Dan Čičovský, Matěj Vostrčil a Matěj Pokorný o mezinárodní biologické olympiádě a krásách Arménie. V neděli proběhla přednáška s tématem Komunikace hmyzu od Roberta Hanuse a netradiční přednáška Staletí vztahů mezi češtinou a němčinou od Karla Olivy. Více o této Fluonoci si můžete přečíst z pera Toma Hegera.
>>>print(“Hello Fluonoc!”) Hello Fluonoc! >>>
Tak se sešel rok s rokem, a čas postupně vychýlil JAZÝČEK vah ve prospěch nového roku. A to znamená jen jedno – Fluorescenční noc volá své staré i nové účastníky! A ti přece nemohou nevyslyšet její hlas. Promlouvá přece tak libým JAZYKEM, že 2.9., v páteční brzké odpoledne, se na fakultě PřF UK sešlo mnoho zapálených studentů, aby se bavili vším, co se od této, již 61. Fluonoci čeká.
Rozhodně se mohli kochat už u úvodní přednášky, se kterou přijel Vladimír Soukup, aby nám povídal o evoluci vývoje ústní dutiny a k ní náležejících orgánů u obratlovců. Tahle přednáška začala ve vodách obecně známých, byť plných žraloků, a skončila u tak úžasného objevu, jako je souvislost vzniku zubů a chuťových pohárků. Následující přednáška pak byla od Standy Vosolsobě, a týkala se buněčné signalizace rostlin. Zde si přišli na své především ti, kteří rádi způsobují svému okolí stres. V případě rostlin má takové chování nečekaně zajímavou a variabilní odezvu, jak nám Standa poutavě vysvětlil, a to i na příkladech teprve pár let starých.
Po prvotních přednáškách přišlo představování, podané překvapivě poutavě. Během seznamování jsme si také odhalili vzájemnou lásku k JAZYKŮM (a jestli jste pořád ještě nepochytili, jaké bylo téma Fluorescenční noci, vzdávám to s vámi), a to jak jazykům fyzickým, tak společenským, programovacím, ale i metaforickým či gastronomickým. Následovala večeře, a především seznámení s predivním stolem (pro ty, kteří ho tedy ještě neznali). Večer se pak nesl ve znamení volného mikroskopování, ukázky práce Ó fluorescenčního mikroskopu, a hudební produkce kytarové skupiny Dan Čičovský et Al(bert).
Kdo umí dobře lhát, jako by znal o jeden jazyk navíc. (arménské přísloví)
Následující ráno započalo kytarovým budíčkem a vydatnou snídaní. Čas nám ale nedopřál oddechu a hnal nás na vlak do Vraného nad Vltavou a krásné povltavské oblasti. Tam se k nám připojil pan náměstek, aktivní návštěva z vyšších pater naší státní správy. Ve správném duchu Fluonoci se podobně jako mnoho dalších účastníků jal fotografovat okolní biodiverzitu. Následovalo vyšplhání na útesy, tyčící se nad Vranskou nádrží, a putování prokládané explorací a demonstrací nalezených objektů, například méně tradičního rozrazilu klasnatého nebo fotogenické ještěrky zelené. Rozdílné tempo účastníků později způsobilo separaci na dvě skupiny, a tak měl oběd dokonce dva chody, každá skupina měla jeden. Následně se oba obědové týmy sešli v PP Břežanské údolí (která byla ve skutečnosti na kopci nad údolím). Když se potom všichni organizátoři, kteří zrovna nespali, shromáždili do jednoho hloučku a o něčem se začali radit, bylo na trable zaděláno. Ukázalo se, že si org-tým na nás připravil bojovou hru spočívající ve sbírání lístečků, a propojování obrázků se systematickými názvy živočichů a zároveň staročeskou nomenklaturou z dílny J. S. Presla. Kdo nezná, tomu určitě doporučuji vyhledat, jeho názvy jako pobočka, přízemák nebo wýsmah jsou fascinujícím okénkem do historie. Celé toto přiřazování nám ale komplikovaly zlé a jelení jazyky v podobě organizátorů. A kromě nich také výrazně podmáčená půda, na které se hrálo. Ale což, ve správné staročeské tradici jsme nepřátel se nelekali, a většinou se podařilo přiřadit alespoň některá jména správně. Soutěžilo se v týmech, a výsledky byly dost vyrovnané, takže všichni máme zjevně aspoň jakýs přehled jak o jazyku českém, tak o bezobratlých.
Po tomto intermezzu jsme putovali dále, a při sestupu k Vltavě, do Zbraslavi, jsme pokračovali v hledání organismů. Zapůsobil na nás například pstřeň dubový, další ze série nečekaných jazyků. Ze Zbraslavi nás pak motoráček odvezl zpět do centra, kde jsme ještě cestou na fakultu mohli obdivovat pozůstatky masivní demonstrace odpůrců. Bohužel to ale nebyli odpůrci parafyletických taxonů, tak jsme se s jejich záležitostí nezdržovali.
Večeře proběhla pak již opět na fakultě, a následovala další jazyková aktivita, nazvaná příhodně Šimonovo ‚něco‘. Ukázalo se, že NĚCO znamená náslechovou soutěž, kdy jsme z přednesu Alberta Damašky přepisovali ty nejlepší latinské názvy organismů, které pro nás Šimon Zeman mohl vymyslet. Až budete psát jen podle sluchu 20 jmen typu Oncorhynchus tschawytscha, budete mít na latinu taky pěkně naštvaný pohled. Mistrem této soutěže se stal Vojta Dolejšek, který udělal pouhých 48 chyb za celý přepis. Klobouk dolů. Ač osobně nepřítomný, dokázal nám tedy kolega Zeman vypálit mozky, a zavařil to i vedení, které se kvůli němu učilo úžasnou písničku. Takže ano, Šimone, moc se na tebe těšíme, určitě příště přijeď.
Večer ještě nekončil, jelikož trio Matěj (Pokorný) + Matěj (Vostrčil) + Dan (Čičovský) si pro nás připravilo prezentaci o Arménii, kde se letos konalo IBO. A jaké to bylo IBO! Díky jejich příběhu víme, jaký problém je v Arménii zařídit cokoliv, od ubytování, přes tiskárny až po čistou nemocnici. Kluci ale i tak vypadali plní zážitků, takže zjevně to úplně marná cesta nebyla. Navíc nám ji popisovali s takovým zápalem, že přednáška skončila až někdy k půlnoci. To již nastal čas na tradiční Ideonákup (!), kterého jsem se ale letos bohužel nezúčastnil, a čekání na fakultě strávil příjemným hovorem s pár dalšími lidmi, kteří se také z nějakého důvodu nechtěli exponovat po noci v centru Prahy. Navrátilci z nákupu nás zásobili predivem a čerstvou energií, a tak se šlo spát skutečně až kolem píííí, ale stálo to vskutku za to.
Termite – A person from your past who suddenly comes out of the woodwork the moment you experience any sort of fame, success, large influx of cash, etc…no jo, holt feromony úspěchu
Ráno přišlo až příliš brzy, a přivítala ho opět Danova kytara. Po snídani následovaly dvě přednášky. První byla totálně mimooborová pro většinu z nás, jelikož dorazil docent Karel Oliva, a povídal o historii češtiny, a jejím polyamorním vztahu s němčinou, stejně jako s německou společností. Povídání to bylo zajímavé, vyvrátilo několik zažitých mýtů, a o jeho úspěchu na Fluonoci svědčí dlouhé ovace na konci, stejně jako zkoumání přinesených starých listin a knih. Po p. Olivovi následoval Robert Hanus z ÚOChB, který se vrátil k oboru nám bližšímu, a povídal o chemické komunikaci termitů, i o tom, jak se taková věc vlastně zkoumá. Vše doprovozeno videi, grafy, vzorci molekul – zkrátka můj vnitřní chemik plesal radostí nad příběhem dané přednášky.
Ale po konci přednášky už se přiblížil i konec celé Fluonoci. Zbývalo víceméně jen se naobědvat, sklidit všechen nepořádek, co po nás zůstal, a srdečně se rozloučit. Účastníci expedice do Portugalska (již brzy i ve vašich kinech) si ještě poseděli na předexpedičním semináriu, ale my ostatní se rozešli a rozjeli do svých domovů, vyčerpaní, plní zážitků, zkrátka jako po správné víkendové Fluonoční akci. Dodám jedno rozloučení ze starověkého jazyka z dílny Ch. Paoliniho: Atra esterní ono thelduin, neboli – nechť i nad vámi vládne štěstí.
Na poslední Fluonoc kalendářního roku se přihlásilo rekordních 102 účastníků. V pátek Proběhla komentovaná exkurze do Hrdličkova a Chlupáčova muzea. V sobotu tradičně následovala exkurze tentokrát za historickými místy spojenými s vědou v našem hlavním městě. Po ní Terka Matějková poreferovala o krásách Tibetu. V neděli proběhla přednáška Zrození rostlinných druhů od Filipa Koláře a Gamety aneb cesta k zygotě a zase zpátky od Kačky Čermákové. Více si přečtete v zápis od Tondy Pecha.
Poslední fluorescenční noc roku 2022 proběhla jako vždy na Viničné. Průběh celé akce doprovázela přátelská předvánoční nálada a atmosféra sálala jako vždy přátelským tónem. Nic z předvánočního shonu ovšem nadalo narušiti hladkému průběhu jak odborného tak neodborného programu. Z programů ducha obohacujících a tělo ztužujících jest třeba vzpomenouti zejména vycházku po významných památkách vědy pražské. Připomenouti jsme si mohli slavné české, taktéž i zahraniční velikány již zanechali v městě našem nejhlavnějším stopy nezapomenutelně pokrokové. Zapomenouti bychom neměli ani na návštěvu Slavných muzejních sbírek Chlupáčových a Hrdličkových. Poutavě vtahujícím výkladem odporných pracovníků obou sbírek nám umožněno bylo zrod naší matičky Zemně zhlédnouti a sladkou až sváteční vůni mumií si připomenouti. Však se na fakultě téže odehrála oslava Vánoc se vším co k těmto svátkům patří od stromečku s ozdobami počínaje a cukrovím s dárky v podobě vajíček žábronožek solných končeje. Ani proslov vánoční z úst Albertových nás minouti nemohl. Chyběli už pouze zvuky šalmají andělských, které zvládla hravě nahradit kytara Albertova. I přednášky nedělní se velice zdařily dodajíce opět ráz odbornosti, utvořily pohodovou tečku za touto akcí.