3. - 5. února - Hloubka

První Fluorescenční noc roku 2023 (a v celkovém pořadí šedesátá třetí) s tématem Hloubka byla vzhledem k pololetním prázdninám zahájena dříve než obvykle, a to v pátek 3. 2. v 11:45 exkurzí do Muzea normální a srovnávací anatomie, kde si biologičtí nadšenci mohli mj. prohlédnout zrestaurovanou kostru plejtváka. Po přesunutí na fakultu program pokračoval přednáškou od Lukáše Falteiska s názvem: „Hloubka, jiná extrémní prostředí a diverzita v nich“. Účastníkům bylo poodhaleno mnohé z tajů Hranické propasti. Následovalo povídání od Míši Mikáta s pojmenováním až barokním: „Výzkum hmyzu v Bangladéši – Jak duchové brání v proniknutí do hlubokého lesa, ale i přes to jde provádět exploraci včel schovaných hluboko v duši“, v němž se podělil o momentky z výzkumu Ceratin daleko od jeho domoviny. Dále organizátoři fluorescenčníkům podali úvodní informace o nadcházejících událostech a po večeři se oficiální program zakončil jako vždy představováním. Volný program tvořilo mikroskopování aj. různorodé činnosti a fakulta utichla až v brzkých ranních hodinách.

Budíček, ač ztvárněný libým hlasem Alberta Františka Damašky, mnoho účastníků nepotěšil, byl už v 6:45. Osazenstvo se nasnídalo, sbalilo si svých pět švestek, obědový balíček a helmu a vydalo se explorovat do lomu Amerika, kde bylo možno spatřit kolonii netopýrů. Vrátilo se až před večeří. V duchu proběhlé exkurze se nesla i sobotní přednáška od Míši Wipplingerové: „Výprava za fototrofy tam, kde slunce nesvítí“, přibližující výsledky expedice do Albánských jeskyní ukrývajících v sobě smrt(d)ící koncentrace sirovodíku. Posluchači si také mohli ohmatat 3D modely roztodivných řas. Volný program byl zpestřen o tradiční ideonákup.

Chvíli po osmé hodině ranní účastníky opět vytrhl ze spánku Albertův zpěv. Po snídani následovala přednáška od Jirky Setničky: „Deep learning a neuronové sítě“, nato navázala Zuzka Konvičková: „Fantastické hlubokomořské ryby a jak je najít“. Po obědě celé soustředění zakončila prezentace Jana Jansy: „Mykorrhiza“. Oficiální program skončil chvíli po třetí, fluonočníci se rozprchli do svých domovů, někteří zůstali o trochu déle a pomáhali s redukcí entropie.


10. - 12. března - Zločin

Plni očekávání vydali se středoškolští studenti s touhou po poznání ze všech koutů bývalé federativní republiky vstříc nevšedním zážitkům, jaké člověk okusí jen na Fluorescenční noci.

Akce začala vcelku netradičně. Namísto obligátní páteční přednášky od 15.00, dostavilo se celé osazenstvo do přednáškového sálu antropologie za účelem nuceného seznamování. Pozdě dorazivší účastníci byli v rámci komplexních penalizací za jejich zpoždění opakovaně veřejně vyzýváni emeritními organizátory k zapojení se do geometricky nedokonalé kružnice tvořené z těl jejich vrstevníků. Každý přítomný student byl posléze podroben nekompromisnímu výslechu za účelem zjištění jeho jména, místa bydliště, navštěvovaných institucí i zájmů a oblíbených organismů. Bezprostředně po vyslovení, upadla většina těchto informací jako obvykle v zapomnění. Vzájemná neznalost mezi účastníky však nebránila celému kolektivu v následné návštěvě botanické zahrady při botanické katedře PřF UK. V záplavě zdejších rostlin mistrovsky demonstrovaných Vojtěchem Dolejškem vynikaly především řezany a jiné zde přítomné složky vodních fytocenóz, jakožto i další prvky tamější vegetace pozorovatelné i za brzkého jara. Davem se však šířil tichý úžas i při prezentacích Vojtěcha "Maxima" Brože, který se perfektně zasadil o popularizaci přítomných živočichů.

Po zakončení exkurze přišla v programu na řadu přednáška plk. Ing. Hany Šulákové, Ph.D., na které byli studenti obeznámeni se základními metodologickými postupy forenzní entomologie. Zásadní částí prezentace byla i kazuistika obohacená o detailní záběry lidských mrtvol se zvláštním zřetelem na přítomnost nekrofágního hmyzu. Ke konci přednášky vstávali nadšení studenti ze židlí a s dunivým aplausem skandovali latinské názvy nekrofilních dvoukřídlých jakožto i jméno plukovnice Šulákové.

S ukončením tohoto programového bodu odebrali se účastníci ke společné večeři vášnivě debatujíce o faktické pracovní poptávce forenzních entomologů v rámci České republiky. Následně proběhlo i komplexní, odborně vedené představení funkcí velkého fluorescenčního mikroskopu a vyhlášení výzvy k volné zábavě jako obyčejně se skládající převážně z biologických diskuzí a explorace organických struktur pod zvětšujícími skly mikroskopů učebny 108.

S příchodem večerky ulehli ke spánku i ti nejotrlejší, aby se dalšího dne mohli plni elánu připojit k nezapomenutelné exkurzi na ilegální skládku odpadu při bývalém Nákladovém nádraží Žižkov. Kromě infektologických poznámek méně nadšených účastníků k navštíveným lokalitám zde upoutal pozornost studentů především nepůvodní hlemýžď Helix lucorum. Právě žižkovské nádraží je jeho jediné evidované místo výskytu v celém Česku. Prezentovaný jedinec bohužel unikl pozornosti hormonálně excitované frakci radikálních účastníků ze západních Čech, kteří se v době demonstrace snažili rozhýbat rezavou výhybku, podvědomě tak dávajíce průchod svým zvířecím instinktům ve snaze vzbudit zájem u potenciálních sexuálních partnerů. I zpáteční cesta z nádraží k přírodovědecké fakultě však byla provázena zajímavými fenomény. Lingvisticko-nomenklaturické poznámky slovenských kolegů k invazivní křídlatce japonské byly kupříkladu velmi vítanou vsuvkou při společném pochodu ulicí "U Nakladového nádraží".

Dřívější příchod z exkurze zapříčiněný nepříznivými povětrnostními podmínkami uvolnil časoprostor ke vzniku dvou paralelních biologických praktik zaměřených na mikroskopii cévních svazků různých systematických skupin rostlin a statistickou práci v programu R. Tyto dva semináře vyplnili volné časové okénko před začátkem přednášky Daniela Čičovského, jenž studenty svými geniálními vypravěčskými schopnostmi přenesl na dotek blízko gruzínské biologické expedici, které se zúčastnil v létě roku 2022. Posluchači se dozvěděli řadu zajímavých informací jak o místních organismech, tak o gruzínské kultuře a specifické gastronomii.

Po ukončení organizovaného programu sobotního dne dostalo osazenstvo potravu a jalo se diskutovat o všemožných problémech každodenního života i o zapeklitých otázkách různých oblastí jejich pestrých zájmů, nejen těch biologických. Dvanácti údery odbyla sobotní půlnoc a mladí biologové, kteří se rozhodli zůstat ještě chvíli vzhůru, měli možnost zúčastnit se neobvykle pojaté noční pražské exkurze. Doktor Michael Mikát, přední český odborník na blanokřídlý hmyz, specialista mezinárodního formátu na rod Ceratina, kladl přítomným na srdce, že je záhodno obléci se před započetím krátké poznávací procházky do speciálních aposematických oděvů určených výhradně k této aktivitě a s nadšením sobě vlastním vyvedl vzápětí celý průvod do ulic. Studenti, do jednoho opojeni magicky klidnou atmosférou nočního města, jali se kolem sebe šířit dobrou náladu a na potkání mezi jinými pozdními poutníky popularizovat důležité biologické pojmy, jakožto i nové poznatky moderní ekologie. S návratem do fakultních prostor dostali účastníci povel využít hromadně zakoupených potravin k vlastní spotřebě, většina přítomných se však již brzy vydala do snových krajin unesena dojmy z nočního exkurzu.

Nedělním ránem započala již poslední série odborných přednášek 64. Fluorescenční noci. Albert František Damaška osazenstvo nejprve vtáhl přímo do tajů byrokratických překážek výzkumů organismů v zahraničí. Besedně pojatá přednáška umožňovala diskuzi všech přítomných vědeckých pracovníků a každý jeden student si tak mohl vytvořit ucelenou představu o současné problematice, ale zároveň měl možnost dozvědět se řadu historických zajímavostí ohledně exotických výzkumů minulých století.

Bystří účastníci, stále plní elánu a energie, se stali ihned vzápětí svědky dalšího skvostného vzdělávacího počinu. Prezentace s tématem toxikologie v podání mladých studentů Anny Čepelové a Jiřího Housky pojednávala nejen o zajímavých jedech, ale zároveň o konkrétních kriminálních případech, kdy byly dané látky využity. Ani postgastrální demence vyvolaná následným obědem nemohla zabránit zvídavým studentům pozorně naslouchat doktorce Kristýně Minářové, zkušené to lékařce Kliniky infekčních onemocnění Fakultní nemocnice Bulovka, při jejím povídání zaměřeném na forenzní medicínu. Posluchači se dozvěděli nejen o všemožných fenoménech pozorovatelných na lidských mrtvolách nejrůznějších příčin úmrtí a posmrtných fází. Napjatě osazenstvo kupříkladu sledovalo názornou fotodokumentaci patologických projevů odlišných způsobů vražd i sebevražd a obdivovalo vybrané osobní příběhy z takřka nekonečného zásobníku zajímavých postřehů z praxe ostřílené doktorky. Tímto závěrečným, časně odpoledním programovým blokem byla ukončena i celá 64. Fluorescenční noc. Jako obvykle nevídanou intenzitou všech zážitků nenávratně poznamenala všechnu zúčastnivší se omladinu, která nyní obohacena o nespočet nových znalostí neskonale doufá v možnost připojit se k dalšímu víkendu ve znamení tak skvělé vzdělávací akce. Akce, která sdružuje mladé přírodozpytce i z dalekých končin, již by se bez ní jen těžko potkávali a sdíleli své biologické poznatky. Akce naplněné radostnými chvilkami i nejrůznějšími zajímavými informacemi z úst těch nejpovolanějších. Akce, která formuje novou generaci vědců, a my jí za to děkujeme. A proto ať žije Fluorescenční noc! Nechť je navždy tak skvělá jako doposud!

-- Created with help of Lightbox2 --