29. ledna – 1. února: Model

První Fluorescenční noc tohoto roku, 81. Fluorescenční noc s tématem „Model“ proběhla v lednu v termínu 29. 1. – 1. 2. Exkurze zamířila do skleníků ČZU. Během Fluonoci proběhly následující přednášky:

Během této fluonoci proběhlo i několik odborných praktik:


27.–29. března: Kořen

82. Fluorescenční noc s tématem „Kořen“ proběhla v březnu v termínu 27. – 29. 3. Exkurze vedla do Horních Měcholup kde jsme pod vedením Vojtěcha Koštíře, pomohli zvelebit zdejší staré třešňové sady. Na programu byly tyto přednášky:

během této fluonoci proběhla i odborná praktika od Daniela Čičovského na téma Mykorhiza


7.–10. května: Rozměry

Třetí Fluorescenční noc roku 2026 se konala v termínu 7. – 10. 5. a nesla téma „Rozměry“. Součástí byla exkurze na PP Hrabanovská černava a následující přednášky:

Také se během této fluorescenční noci uskutečnila rozsáhlá praktika z molekulární ekologie pod vedením Vojtěcha Brože a také praktika z elektromagnetického záření od Lukáše Falteiska.


Více se můžete dozvědět ze zápisu Daria Heinicha:


Poslední klasická Fluorescenční noc mě (a určitě ne jako jediného) už dlouho před začátkem naplňovala očekáváním, a to kvůli jejímu prodlouženému charakteru. Jak si je totiž určitě každý vědom, čím delší Fluonoc, tím lépe. První přednáška se týkala nanotechnologií, avšak nejedna osoba o ni byla částečně připravena zákeřnými Železnicemi ČR. Následovala přednáška o evoluční ekologii, která poskytovala teoretický základ k praktiku prolínajícímu se celou Fluonocí, konkrétně jsme byli poučeni o polymerázové řetězové reakci, bakteriích Wolbachia a jejich schopnosti tvořit evoluční bariéry. Následovala nucená socializace, která ale, chvála orgům, neprobíhala pomocí „binga“, demonstrace ÓÓÓ Fluorescenčního mikroskopu a výborná večeře. Zbytek večera panoval volný program, kdy se účastníci věnovali pestré škále aktivit, od mikroskopování přes hraní her až po odbornou rekonstrukci dialogu premiéra a bývalého prezidenta ČR.

Následující den začínal pochopitelně budíčkem, kde byl však tradiční a něžný zpěv s kytarou nahrazen Eliškou s reprákem na maximální hlasitosti. Po způli probděné noci (jít spát brzo je poměrně neideologické) to ve mně evokovalo pocit odstřelení pravé hemisféry mozku bazukou, ale hádám, že časy se mění. Rychle jsme se nasnídali a vyjeli na exkurzi na Hrabanovskou černavu, lokalitu významnou svými mokřady, slatinami a tůněmi. Po cestě jsme obdivovali i mnoho kulturních památek, například pověstné výstaviště v Lysé nad Labem. Mezi highlight ulovených organismů bych zařadil především pijavku lékařskou, která se v Čechách vyskytuje na extrémně nízkém počtu lokalit. Dále jsme nalezli kupříkladu početné množství kuněk a slíďáků. Zároveň jsme každý měli nalovit několik hmyzích exemplářů na otestování přítomnosti bakterií Wolbachia. Mezi samozřejmosti fluonočních exkurzí samozřejmě patří i nechtěné rozdělení a tato nebyla výjimkou. Má skupina se ale pohybovala výrazně zajímavějším terénem než druhá, a to přímo skrz mokřad. Predace chleba másla ideologickým způsobem (pomocí zahradnických nůžek) pochopitelně nemohla chybět. Po návratu nás ale čekala ještě špinavá práce, a to příprava vzorků hmyzu na praktikum. Nejsilnější zážitek z této aktivity bylo mé přičichnutí ke kádince s chemikálií určenou na přípravu vzorků. Kýžená chemikálie totiž podezřele voněla jako líh (tato hypotéza byla následně potvrzena). Jak jsme pak zjistili, kolování této kádinky zlikvidovalo dobrou třetinu vzorků naší půlky a nezbývalo než s brbláním začít znova. Večer jsme zakončili tou nejideologičtější aktivitou ze všech, která jistě spoustě účastníků není cizí. Kdo se účastnil, tak určitě ví o které aktivitě mluvím, a tomu, kdo se neúčastnil, to příště doporučuji napravit :).

Třetí den Fluonoci probíhal ve znamení praktik, kterých jsme se účastnili rozděleni na půlky. V prvním praktiku jsme dokončili přípravu vzorků a podstoupili jsme je samotné PCR reakci, pomocí které jsme „kopírovali“ námi určený úsek DNA specifický pro organismy nakažené bakteriemi Wolbachia. Po obědě jsme se věnovali praktiku druhému, a to geologickému. Na něm jsme si mohli kupříkladu prohlédnout zajímavé minerály od rubínu po uraninit. Zažili jsme i spoustu dalších věcí, ale jazyk mi svazuje touha po dalších Fluonocích. Taktéž jsme po nějaké době získali pomocí elektroforézy určili výskyt Wolbachií v naších vzorcích. To dopadlo, ehm, řekněme poměrně neuspokojivě. Počet exemplářů s výskytem těchto bakterií byl mnohem nižší, než jsme čekali, ale bohužel není každý den posvícení. Jeden by si řekl, že den byl tímto už skoro u konce, jenže poté nám byl promítnut film o výzkumu včel ve světě, na kterém se podílelo nemálo fluonočních osob. Musím konstatovat, že se jednalo o naprostý vrchol kinematografie, který mě pro tyto organismy nadchl ještě více, než jsem byl předtím. Tímto taktéž volám po jeho projekci, pokud ne na samotné sféře pražského planetária, tak alespoň ve všech kinech ČR.

Čtvrtý, a bohužel poslední den Fluonoci byl tradičně věnován přednáškám. Těch byla jako obvykle velmi pestrá škála, od preklinického vývoje léčiv, přes předvídatelnost evoluce až po mnohobuněčnost a tkáňové kultury. Mezi přednášejícími se zároveň mihla nejedna osoba kdysi asociovaná s Fluonocí, což ale zelenáč a nováček jako já bohužel nedokázal náležitě docenit. Nakonec jsme hromadně zatočili se zvýšenou entropií, otřeli slzy a vyrazili na ose hlavní vstříc zářným zítřkům a Fluonocím budoucna.

Dario Heinich


5.–10. června: VFN Poodří

Napjaté chvíle konce školního roku opět projasnila výjezdní fluorescenční noc! Letos se zamířilo do Poodří, krajiny s řekou spjaté a rybníky posázené. Výchozí základnou bylo komunitní centrum v Blahutovicích, vesničce nedaleko na západ od CHKO Poodří. Letošní Objekt byl byl dosti svérázný, jeho součástí byla kaple a několik neintuitivně umístěných koupelen všude možně, avšak středobodem celého objektu stejně jako celého vesmíru pro tuto chvíli byl ÓÓÓFluorescenční mikroskop v jídelně, který nesměl chybět (doplněn o optický a pár binolup).

V pátek byl sjezd účasnictva a kratičká explorace blahutovického rybníku, který naneštěstí prošel zkázonosnou bagrovou disturbancí, z důvodu nekonzultování plánů s ochranáři přírody. Bylo smutné vidět prázdné a mrtvé škeble, tak velké že by posloužili jako talíř, zahubené touto nerozvážností. Veselé náladě to ovšem neubralo, ta ovšem byla každého dne i večera kdy se buď kytařilo, her hrálo nebo mikroskopovalo.

V sobotu byl výlet na NPR hůrku u hranic, ovšem mnohem známější je Hranická propast která se v ní nachází. Tento pozoruhodný útvar, nejhlubší mezi známými na světě a doposud až do dna neprozkoumaný, se ukrýval v lese a vedle luk biodiverzitou oplývajících. Řekli se informace zajímavé jak o propasti tak o krasu hranickém. Po poledni se účastnictvo rozdělilo do dvou skupin, první chytala veškerenstvo bezobratlé na louce a druhá se v předstihu vydala k Bečvě na další exploraci. Cílovou lokací je místo na mapách nazvané jako Bečva u Skaličky, tam po sléze dorazila i první skupina. Bečva je pro říční biodiverzitu místo velice cenné, neb jako jeden z mála toků u nás nebyla lidmi zregulována. Krásným bylo spatřit břehule říční v přirozeném prostředí hloubíce si díry v břehu nebo brouka rodu lesák, který žije jen ve spadlých kmenech čnících z voní hladiny.

Ovšem velice nepříjemné byly porosty invazivní křídlatky sužující okolí řeky, prodírat se skrze ní k řece bylo náročné, stejně jako prodírání se kopřivovým porostem. Prodírání se od řeky směrem na vlak křídlatkou bylo natolik zdlouhavé (avšak uspokojivé z hlediska vybíjení si zlosti na havěti invazivní), že nám ujel zpáteční vlak a tak nás čekala pěší pouť zpátky na objekt.

V neděli, po včerejším dobrodružném zážitku s křídlatkou a pozdním návratu v deset hodin večer, byl odpočinkovější den, v poledne se vyráželo na výlet na kopec Svinec u Nového Jičína. Cestou ze starého Jičína nás čekal stejnojmenný rybník s poletujícími vážkami či dalším organismy na vodu vázanými. Na vrcholku kopce byla planina s květenou luční a výhledem nádherným. Na obzoru byla k vidění Lysá hora. Cestou zpátky se opět dělili skupiny, jedna prozkoumávala louku, druhá hrabanku v lese a třetí se vydala na PP Polštářové lávy ve Straníku. Toho večera proběhlo praktikum na loupání klacků, důležité techniky na průzkum hmyzu ve větévkách hnízdícího.

V pondělí nás očekával výlet na Štramberk a okolí. Zdolala se bílá hora, kde nesměl chybět živý obraz. V PP Kamenárce byl spatřen reintrodukovaný Jasoň červenooký a v jezírku na dně lomu nalezena kuňka. Pak následova NPP Šipka a po ní průzkum pradávných sedimentů a střípků tamní biodiverzity. Krásný teplý a nádhernými zážitky naplněný letní den hatil pouze narůstající hlad. Hladina zásob klesala, naštěstí nikdo nehladověl. Večer byla jediná přednáška letošní VFN a to od Michala Staňka, konající se v netradičních prostorách kaple, na cestopisné zážitky minulo ročního účastníka Mezinárodní Biologické Olympiády ve Filipínách a tamní biodiversitu. Bylo to nesmírně krásné a inspirující a zároveň vtipné jak filipínští organizátoři (ne)zvládli plánovat.

V úterý byl výlet k rybníku Kotvice, konečně výlet ležící v CHKO Poodří! Úchvatné krásy rybniční biodiverzity byly explorovány, například vodní plži, vodní kytky, vodní ptactvo a všelico jiné. Po obědě kdy zásoby tak tak stačily na zasycení (započaly myšlenky o nákupu) se účastnictvo opět rozdělilo ve dví, jedni šli kratší cestou zpátky na objekt druzí oklikou podél rybníku lesem. Krásným místem byl mrtvý a spadlý velikán, v jehož dřevě byla nalezena krása nesmírná! To kolik místa pro život dal jeden spadlý strom bylo až neuvěřitelné, stejně jako musely být rozměry toho stromu za jeho života.

Nastal poslední večer a po něm poslední den VFN. Znavené, trošku hladové a přeci nesmírně nadšené a spokojené účastnictvo se po úklidu objektu vydalo na zpáteční cestu domů. Takto končí přenádherný pobyt v Pooderské přírodě, plný slunného počasí údivu a touhy po poznání Krásy nesmírné.

Filip Gašparín

4.–6. září: Povrch

První fluorescenční noc tohoto roku, která se konala 4. – 6. 9. a nesla téma „Povrch“. Přednášky, které nebyli ani trochu povrchní si pro nás připravili:

Exkurze náz zavedla do překrásného Máchova kraje na rašeliniště u stejnojmeného jezera.


-- Created with help of Lightbox2 --